Nový rok vnímáme jako určitý mezník v našem životě. Je takovou tečkou, za kterou následuje nová věta.
Snad proto v tomto období máme tendence otevřít dveře něčemu novému. Mnoho z dospělých plánuje řadu změn, v jejich očích samozřejmě k lepšímu. Říkáme jim předsevzetí. Pokud máme rodinu, pak naše předsevzetí ovlivňují i ty, kteří jsou nám nejblíž. Často se ta předsevzetí dokonce týkají přímo našich dětí. Otázkou zůstává, je to cesta k lepšímu a spokojenějšímu životu?
Předsevzetí z hlediska psychosomatiky
Proč máme zrovna v tomto období tendence činit kroky do neznáma, které v našich očích vedou k vysněnému cíli? Zkusme se na období prosince, ledna a února podívat z hlediska psychosomatiky a tradičního východního přístupu. Možná pohled na širší souvislosti uleví nám a poté i našim dětem.
- Prosinec je obdobím tlustého střeva. To symbolizuje naše finální rozhodnutí, co si v životě ponecháme, a co z něj vyloučíme. Staví nás též před otázku, zda se umíme nepotřebného zbavit nebo se držíme i toho pro nás nevyživujícího?
- Leden se zaměřuje na podporu močového měchýře. Problémy v této oblasti naznačují, že se možná nechceme vzdát starých mechanismů chování nebo dokonce křivd a zranění.
- Únor je měsícem našich ledvin a s tím souvisejících emocí. Jak prožíváme situace, kterým jsme vystaveni. Umíme si udržet odstup od věcí, které se nás netýkají? Jaké vztahy pěstujeme? U dětí jsou problémy s ledvinami často skryté smutky.
Předsevzetí jako touha po změně
Nejen z pohledu psychosomatiky je jasné, že změny v životě jsou důležité. Měníme se my, mění se prostředí, ve kterém žijeme a mění se i naši blízcí, naše děti obzvlášť. Je tedy přirozené, že trvat na starých principech bez jakékoli obměny může být pro život spíše zatěžující. Aby však naše předsevzetí měla smysl, je třeba nejprve vyhodnotit uplynulý rok. Předsevzetí by nemělo být oprášení seznamu z loňského roku, ale jeho revize. Pro moment bilancování můžete přizvat děti. Vězte, že čas Vánoc je o vzájemnosti a setkávání se. Povídejte si, vyprávějte, vzpomínejte, porovnejte, co si vlastně pamatujete. Vězte, že posadit se nad fotkami (ať už elektronickými či na papíře) může být hezká vzpomínka, co jste společného zažili a jak vám u toho bylo. A předsevzetí se pak tvoří sama a přirozeně.
Pro koho je mé předsevzetí dobré?
Mezi nejošidnější předsevzetí pravděpodobně patří ta, která se netýkají přímo nás, ale spíše našich blízkých. Jednoduché přání „být dobrým rodičem“ může nebezpečně sklouznout k úplnému opaku. Ne vždy se totiž naše „dobré“ shoduje s tím, co by si přálo/potřebovalo dítě. Pokud například chcete upravit jídelníček na „zdravou verzi“, může se ukázat, že vám čas u ploty ukousne podstatný čas, který byste jinak strávili s dětmi. Pokud chcete jet na luxusnější dovolenou/koupit novější auto, odpovězte si nejprve na otázku, zda to vaší rodině přinese očekávaný benefit. Tím, že dítě budete odhánět s tím, že teď nemůžete, protože pečujete o jeho zdraví/musíte vydělat peníze, tak se lepším rodičem pravděpodobně nestanete. Vaše vztahy naopak spíše utrpí.
Předsevzetí z pohledu dítěte: Pozor na vlastní ambice
Dítě přibližně do tří let s jednotkou času příliš nepracuje. Jeho pozornost je zaměřená na teď. Předškolní děti již s časem pracovat umí, ale ne vždy dohlédnou všech souvislostí. Ostatně, není to ani v popisu „práce“ jejich vývojové fáze. Školáci už představu o možných důsledcích svých činů mají, a dokonce mají i poměrně jasno v tom, co by chtěli. Zde vaše role může být důležitá. Pomozte dítěti vyslovit a specifikovat, co by si přálo a hlavně, co pro to samo může udělat. Vaše role je i v pouhém poslouchání! Pokud jste se rozhodli téma předsevzetí svým potomkům představit, dejte si pozor na manipulaci z vaší strany. Nehodnoťte jejich cíle. Také si uvědomte, že většina potomků (alespoň těch mladších) je přirozeně cílevědomých a chce vám navíc udělat radost. Snaží se jednoduše splnit „úkol“ a ideálně na jedničku. Tím, že svá předsevzetí poruší, mohou pociťovat osobní selhání.
Více než zákazy a příkazy funguje nabídka alternativy
A jak taková dětská předsevzetí formulovat? Zkuste společně najít formu, která bude srozumitelná dítěti a v souladu s vámi. Důležitá je samozřejmě komunikace. Už samotná tvorba vize či předsevzetí může být legrace. Zkuste si třeba předsevzetí napsat, nakreslit anebo udělat koláž. Alespoň upotřebíte ty stohy starých časopisů, které se určitě někde v domácnosti vyskytují. Vystříhejte z nich slova anebo obrázky, které oblasti vašich předsevzetí charakterizují.
- Sourozenecké vztahy. Velké téma i mimo předsevzetí. Nelze poručit, ale lze podpořit. Začněte drobnostmi. Třeba spoluprací na rodinném deníku a nebo večerním vzájemným nasloucháním toho, co se jim během dne líbilo a povedlo.
- Rodina pohromadě – určete si jeden den v týdnu, kdy budete spolu, ne vedle sebe. Vypněte mobily.
- Založte rodinný deník – u menších dětí lze podpořit kreativitu, paměť i soustředění například týdeníkem, kdy si třeba v sobotu sednete a zaznamenáte zážitky za uplynulý týden. Můžete vlepovat, kreslit, psát…
- Zdravá strava – udělejte si zdravý plán. Zdravé návyky u dětí můžete vytvořit i obrázkovým kalendářem, kam si například dáte obrázky, co „zdravého“ konkrétní den zařadíte, např. dnes jablko, tady banán, den bez sladkého…)
- Zařaďte detoxikační elektronické dny – to pomůže i vám.
- Učení – podobně jako sourozenecké vztahy, ani k učení nelze „motivovat“, pouze potomkovi ukázat, jaký svět se mu spolu s učením otevře. Zkuste třeba společné čtení, film v cizím jazyce, únikové hry s matematikou či fyzikou.
- Domácí povinnosti – nepopulární rodičovská role, ale nezbytná. Plnohodnotným členem se dítě nestane „jen“ přítomností a touhami, ale i svým dílem „práce“ a plnění povinností. Zpočátku stačí uklidit hračky, později pomáhat s prádlem, či utírat nádobí.
Většina předsevzetí není nových, naopak „jen“ vylepšuje ta stávající. Zkuste se tedy oprostit od plnění plánu, ale spíš se zaměřte na proces změny. Jakmile se vám totiž nějakou změnu podaří zařadit do života, ovlivní to řadu dalších věcí. Předsevzetí pouze připomíná, kam jdeme, a zda jsme neodbočili.