„Můžeme ho vrátit?“ ozve se občas v rodině, kde k jedináčkovi přibyl sourozenec. Co teď?
Moc to na sourozeneckou lásku nevypadá, že? Přesto vězte, že taková reakce je z pohledu dítěte naprosto normální. Zatímco rodiče bývají z dalšího potomka nadšení a v jejich srdcích se přirozeně vytvoří další prostor, aniž by se ten předchozí zmenšil, v dětských srdcích to občas pořádně zabolí. Brácha nebo ségra je zkrátka konkurence. Aby příchod sourozence nebyl pro toho staršího celoživotní trauma, měli bychom tomu věnovat pozornost.
Tebe máme rádi déle
„Vy ho máte radši. Mně už vůbec nemáte rádi,“ častý argument, který v bolesti nejednou vyřkne starší dítě. Často to tak i myslí, protože vidí, že pozornost, která směřovala výhradně k němu se najednou přesouvá i na nové dítě. Není to lehká situace pro nikoho. Rodiče mohou ve falešné naději na uklidnění situace začít pořizovat nové a nové hračky, případně posouvat hranice vzájemného soužití. To však situaci neřeší, z dlouhodobého hlediska spíš komplikuje.Odpověď: „Tebe budeme mít pořád rádi,“ také úplně nestačí, protože dítě potřebuje „jistotu“ v tom, že nebude odstrčeno. Pomáhá například věta: „Tebe máme rádi déle,“ což dává dítěti pocit jistého prvenství a rozhodně nelžeme.
Dva jedináčci
Pakliže věkový rozdíl překročí pomyslnou metu cca 7 let jsou pro sebe sourozenci tak trochu jedináčky. S nadsázkou si můžeme představit sebe, když bychom dlouho žili sami a najednou si našli partnera. Naše návyky jsou pevně zakotvené, vše má své místo, a i vůně domácnosti je nám důvěrně známá. Najednou zde je rozruch, ničím si nemůžeme být jisti, a hlavně to nemáme pod kontrolou. Miminko působí na dítě v určitém pohledu jako stejný typ stresoru. A to i přesto, že ho má upřímně rádo. Protože starší dítě už je schopno většinou své potřeby komunikovat, zkuste naslouchat a hlavně vysvětlovat, jak to bude asi probíhat. Zapojte ho.
Pozor na výhružky
„Ty jsi ale ošklivý chlapeček/holčička, že nemáš rád brášku/sestřičku,“ zlobí se občas nějaká nastávající maminka a náležitě u toho svraští obočí. Ano, my dospělí si vše představujeme růžově, ale pro dítě je to skutečně velký zásah do života. Potkává se s emocemi, kterým nerozumí a rozhodně mu nejsou příjemné. Jsme to my, dospělí, kteří mu mají svým jednáním ukázat, jak s nimi pracovat. Pokud tedy svými hrozícími výroky zasuneme jeho obavy do sféry „zlobíš,“ může se nám stát, že ze strachu vše spolkne. Neztratí se to, jen se to přenese hluboko do míst, odkud to začne škodit a projevovat se psychosomatickými obtížemi. Dopřejme dítěti jeho emoce, pomozte mu je zvládnout.
Příliš mnoho změn škodí
Jak jsme naznačili, příchod miminka je pro dítě velkým stresorem, proto byste se měli snažit minimalizovat ostatní změny v jeho životě. Pokud v tomto období začnete například dítě přesouvat do samostatného pokojíčku, můžete narazit na tvrdý odpor v podobě vzteků, strachů či apatie. Objevit se může i noční počůrávání či agrese vůči vám, ale i dětem v kolektivu nebo zvířatům. Stejně tak zvykání ve školce není zrovna okamžik, který byste měli na toto období plánovat. Neprospěje ani změna bydliště, proces odebírání dudlíků nebo časté odkládání k prarodičům. Tyto faktory nejenže nepodpoří jeho vztah k nenarozenému sourozenci (dítě si to vyloží, že se to děje právě kvůli vetřelci v mámině bříšku), ale navíc způsobí řadu nepříjemných komplikací.
Čas a trpělivost, pilíře úspěchu
To, že se při sdělení novinky o sourozenci vaše starší dítě rozpláče ještě neznamená, že si k němu nevybuduje pozitivní vztah.Připravte se i na to, že se možná zdánlivě zastaví ve vývoji. Například bude znovu vyžadovat plínku, začne šišlat, anebo „zapomene“, jak si obouvat boty. Jednoduše i ono chce být znovu miminkem v průhledné snaze získat vaši pozornost. Čím je věkový rozdíl mezi dětmi kratší, tím to může být složitější a žárlivost intenzivnější. Dle odborníků se za nejvíc „problémové“ rozpětí považují 2letý věkový rozdíl. Důvod je prostý, dítě konkurenci vnímá už těch 9 měsíců, kdy roste „jeho“ (!) mamince v bříšku. O tom, že bude velkým bratrem či velkou sestrou se tedy dozví něco po roce, tedy v době, kdy samo ještě je víceméně miminkem.
5 tipů, jak situaci sourozenci usnadnit
- Dopřejte si vzájemné blízkosti. Občas vyrazte na hřiště jen s tím starším.
- Stanovte jasné hranice chování, například neubližování.
- Zapojte sourozence do péče o miminko, udělejte z toho hru (i kluci mohou kojit panenky).
- Starší dítě není chůva. Zodpovědnost je pořád vaše. Neochuďte dítě o jeho dětství tím, že na něj budete valit dospělé povinnosti.
- Nenuťte dítě do lásky. Dejte mu čas pochopit, že z toho malého uzlíku vyroste parťák.