V mém okolí občas vídám takový nešvar – nesmyslné predikce chorob dětí. Dítě v létě zmokne a maminka hned vynese verdikt: „Hm, to bude horečka!“
Jiné mládě se někde pase na lesních plodech a hned dostane lákavé oznámení: „Nikam nepojedeš, budeš zvracet a mít průjem,“ a tak by se dalo pokračovat.Perfektní je také termínové plánování chorob třeba před dovolenými, kdy se dítko hystericky přeměřuje po každé hodině, protože: „My býváme před dovolenou nemocní“… O fantastickém povzbuzení před pokusem o sportovní výkon: „Zlomíš si vaz!“ ani nemluvím…
Obávám se, že s naším životním stylem by byl syn prakticky neustále nemocný, protože my každou chvilku někde zmokneme, běháme po loukách bosí, občas se proboříme do nějakého močálu a sníme z přírody co se dá. V zimě běhával syn na horách celý den ve sněhu (hojně ho u toho ujídal – „Bude angína“) v létě jsem ho „nezodpovědně“ nemazala (budiž mi k dobru jeho částečně africký genofond) a nechávala hrát na slunci (ano, i přes poledne – „Bude úpal“). Vlastně jsem dělala vše, co se dnes považuje za „nezodpovědné“ a světe div se, synovi je šestnáct let a nikdy nebral antibiotika a občasná nachlazení zvládáme kapičkami, bylinkami a přírodními lektvary od jeho miminkovského věku.
Síla psychosomatiky
Ono upřímně, kdyby se mě stále někdo ptal, jestli už je mi blbě, pořád mě přeměřoval a do toho se hustilo předdovolenkové napětí, asi bych také měla tendenci utéct do nemoci… A proč by mělo dítě hned nastydnout, když se neplánovaně namočí ať už deštěm nebo třeba pádem do potoka (ano, také máme párkrát za sebou 😊). Zdravá imunita dítěte si s těmito situacemi hravě poradí. Ideální k tomu je také bdělý rodič, který z podobných diskomfortů nedělá vědu, vysvětlí dítěti, že to se prostě stává, třeba přidá i vtipnou historku ze svého dětství a pokračují na trase jakoby nic. Vyplašená maminka, co bude chrlit jednu diagnózu za druhou, vyjukané dítě opravdu moc nezklidní.
Strava a životní styl
Toto asi není nic nového, ale opravdu je dobré se na stravu zejména u dětí zaměřit. Neříkám nikdy jim nedopřát třeba zmrzlinu, ale vidět malinké ještě bezzubé děti, jak ocucávají přesolené hranolky u MC Donalda a zapíjejí je přeslazenou kolou, to není hezký pohled. Ideální je nejen jít dětem příkladem, ale také je do procesu přípravy jídel zapojit. Od malička jim ukazovat, jak se dá snadno vařit ze základních surovin, jaké bylinky (koření) kombinovat s čím a učit je, jak si poradit i v horších podmínkách, ať už při vaření během stanování či na hůře vybavených chatách. Věřte mi, že dítě, kterému nechybí minerály, vitaminy, vláknina a má v pořádku střevní mikrobiom ustojí drobné karamboly ve zdraví.
(Ne)moc
Ano, za celou řadou nemocí dětí jsou emoce. Proto je také potřeba dívat se na případná onemocnění komplexně a ptát se, proč se to děje. Co za tím stojí. Často se dítě dostane do pasti svých emocí, se kterými si neví rady a ztratí nad nimi moc. Pak je nemoc na světě. Jednou mi kamarádka poradila fantastickou metodu, jak dítěti ulevit od toho, co ho trápí, a prakticky od malička. Stačilo si udělat chvilku před spaním, kdy se pod peřinkou probrala trápení. Nad peřinu se nic nevytahovalo, zůstalo to hezky pod ní a synovi se ulevilo. Já se dozvěděla o všech možných strastech, které ho za den potkaly a postupně se „peřinkové“ svěřování proměňovalo v přiznávání jeho vlastních lumpáren. Tím, že se o tom pak už nemluvilo, nic se nikdy nevyčítalo, naučil se přiznat vše, co by ho jinak zbytečně tížilo. Dnes je to skoro dospělý muž, takže metoda „peřinky“ je dávno pasé, ale to, že na sebe napráší všechny „hříchy“, to mu zůstalo a já jsem za to velmi vděčná.
Psychika rodičů
To, v jakém prostředí dítě vyrůstá, je samozřejmě naprosto zásadní. Pokud je dítě v harmonickém tvořivém prostředí, kde si rodinní členové jeden druhého váží, pomáhají si a podporují se, není důvod, aby děti utíkaly do nemocí. Pokud je naopak kolem dusno, maminka má nervy na pochodu a snaží se předcházet všem možným situacím, které by mohly naštvat tatínka, pak je jasné, že to dítě nedá a začne se také hroutit. Takže i když zrovna nejste ve stoprocentní formě, nebojte se dítěti omluvit – mnohdy stačí obyčejné: „Promiň, mám toho teď moc, tak jsem podrážděná. Toto období zase přejde a bude vše v pořádku.“ Přetvařování není na místě, děti přesně cítí, jak jste na tom, a duševně rozsekaná maminka, co rozdává fiktivní úsměvy na všechny strany, bude dítě jen ještě více mást.
Když už něco přece jen přijde
Pokud se nějaká nachlazení občas objeví, máme samozřejmě mocný nástroj v podobě kapek Joalis. I příroda nabízí nepřeberné množství pomocníků, zde jsou ti „naši“, kteří nám pomáhali překlenout nějaké ty rýmy.
- Cibulový sirup – ten asi netřeba představovat – nakrájená cibule se zalije medem a užívá se po lžičkách při kašli všeho druhu.
- Citrónovo-zázvorový sirup – imunitní „nakopávač“ je také velmi jednoduché vyrobit, a navíc dětem chutná. Stačí bio citrony nakrájet na tenké plátky (případně lze použít i citrony normální, ale ty bych oloupala) a na tenké plátky nakrájet i oloupaný zázvor. Dělají se na střídačku vrstva citronu, vrstva zázvoru. Následně se lahev zalije medem a sirup se uskladní v lednici, kde vydrží. Sem tam se směs promačká, aby se jednotlivé ingredience promíchaly.
- Křenový sirup – vynikající na průdušky, kašle, chřipky, ale jak jsem zjistila, je jen pro otrlejší děti… Křen se nastrouhá nahrubo a zalije medem. Nechá se takto odstát 24 hodin, následně se slije do tmavé sklenice a uchovává v lednici. Syn ho bez problémů užíval od cca tří let, ale když jsme nabídli dětem sousedů, byly slzy… tak raději postupně….
- Česnek – lze ho užívat samostatně, třeba na topince, když jsou na něj děti zvyklé, zvládají ho. Případně také ve formě sirupu – několik stroužků česneku se rozmixuje s jablečným octem a medem. Uchovává se v lednici a užívá po lžičkách.
- Babiččin skořicový lektvar – toto je náš rodinný recept na různá nachlazení – existuje i v úpravě pro děti. To se smíchá šťáva z jednoho citrónu se lžičkou kvalitní mleté skořice (vyplatí se koupit si u kořenáře a ne od klasických značek, kde už bývá skořice notně vyčpělá) a velkou lžící medu od včelaře. Do vytvořené kašičky si dospěláci dolijí trochu domácí slivovice, dětem se podává samozřejmě bez alkoholu. Lektvar je vhodný před spaním, krásně prohřeje, uleví průduškám, povzbudí imunitu.
- Šťáva z kysaného zelí – ideálně domácího – perfektní na průjem, celkové nabuzení imunitního systému. My máme domu tu výhodu, že nám i chutná 😊.
S touto domácí „lékárničkou“ jsme si zatím vždy vystačili. Vše je velmi snadné na výrobu, většina receptů pochází z rad od babičky a vše je opravdu účinné, aniž by sirupy zatěžovaly dětský organismus. Asi netřeba dodávat, ale pro jistotu – dětská horečka je pomocník, který organismu pomáhá zbavovat se cizorodých látek, které tělu škodí. Teplotu je dobré sledovat, hlídat, ale už při zvýšené teplotě aplikovat léky na její sražení mi přijde nesmyslné…
Tip Joalis – Bambi Imun – používá se na povzbuzení imunity, při opakovaných virózách, angínách, vyrážkách či zvýšené nemocnosti, zejména infekčního původu. U nás doma jsme měli set Imun + Antivex, když byl syn malý, tak jsme mazali, od cca pěti let užíval kapky vnitřně.